Psychomotorická terapie

Pohyb je ukazatelem našeho stavu těla i vědomí. Je projevem řízené svalové aktivity, nositelem informace o procesech, které se v organismu odehrávají. Na základě pohybu lze předpokládat úroveň aktuálního tělesného i duševního stavu. Psychomotorická terapie je součástí kinezioterapie a patří mezi podpůrné léčebné procesy u pacientů duševně nemocných. Lze ji využívat i v těch případech, kdy onemocnění nezpůsobuje psychosomatické obtíže, stres je pouze subjektivně pociťován. Při provádění psychomotorické terapie pracujeme s biologickou složkou osobnosti a současně působíme i na její psychiku a sociální vztahy.

 

Literatura

Adámková Ségard, M. et al. (2010).  Psychomotorická terapie v léčbě poruch příjmu potravy. Ústí nad Labem: European Science and Art Publishing

Blahutková, M., Řehulka, E., Dvořáková, Š. (2005). Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido.

Blahutková, M. (2006). Psychomotorika. Brno: PdF MU.

Blahutková, M. et al. (2009). Psychomotorická terapie. Brno: MU.

Blahutková, M., Brůžková, L., Matějková, E. (2010). Psychologie zdraví. Brno: FSpS MU.

Hátlová, B. (2006). Kinezioterapie. Praha: Karolinum.

Hátlová, B. et al. (2010). Psychomotorická terapie demencí v počáteční a střední fázi.  Ústí nad Labem: European Science and Art Publishing.

Smith, E. (2007). Tělo v psychoterapii. Praha: Portál.

 

Internetové zdroje

http://www.pbsp.cz/texty/txtprq1.htm

http://www.hakomiinstitute.com